K novele zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která má nabýt účinnosti první den měsíce nadcházejícího po její publikaci ve Sbírce zákonů, se v mezirezortním připomínkovém řízení sešlo přes stovku připomínek. Novelou má dojít k transpozici dvou směrnic EU, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnice 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU.
O bodě, o kterém se hojně diskutuje, je doplnění úpravy práce na dálku. Právě způsob výkonu práce z domova aneb „home office“ se stala převážně v době pandemie vítanou formou k tradičnímu způsobu výkonu zaměstnání. Nová právní úprava ustanovení § 317 zákoníku práce vychází z požadavků a potřeb praxe. Vztahovat se bude nejen na práci z domova, ale také na práci na dálku v dalších formách (např. práce z chaty). Jaké jsou nejdůležitější novinky, které novela v této souvislosti přinese?
Zaměstnanec bude moci zaměstnavatele písemně požádat o umožnění práce na dálku. Nebude-li zaměstnanci vyhověno, musí zaměstnavatel písemně odůvodnit zamítnutí žádosti.
Předpokladem bude uzavření písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohoda o práci na dálku bude muset obsahovat označení místa nebo míst výkonu práce na dálku, způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem, doba, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá, způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.
Zvláštní postavení při práci na dálku přisuzuje novela zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší 15 let, těhotným zaměstnankyním a zaměstnancům dlouhodobě pečujícím o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Novela u těchto pracovníků ukládá povinnost zaměstnavateli vyhovět žádosti o práci na dálku, nebrání-li tomu vážné pracovní důvody, nebo povaha vykonávané práce.
Novela také počítá s paušální náhradou nákladů spojených s výkonem práce na dálku zaměstnanci (náhrada nákladů za elektřinu, plyn, vodu, teplo atd.), přičemž tyto náklady nesmějí být zahrnuty ve mzdě či odměně. Paušální částka by měla činit nejméně 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce. Nad rámce této paušální částky i nadále bude platit povinnost náhrady dalších prokazatelných nákladů spojených s výkonem práce na dálku. Paušální náhrada bude osvobozeným příjmem na straně zaměstnance a daňově uznatelným nákladem u zaměstnavatele.
V případě, kdy zaměstnavatel neuzavře se zaměstnancem dohodu o práci na dálku, aniž by toto neuzavření řádně odůvodnil, či nebudou v dohodě uvedeny všechny zákonné náležitosti, může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 1 milionu korun.